Výmarský ohař : štěňata
|
Výmarský ohař krátkosrstý
Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Výmarský ohař je účelný pracovní typ, krásného vzhledu, šlachovitý, se silným osvalením. Hlava úměrná k tělu, suchá, s dlouhou a hranatou čenichovou partií a převislými pysky. Oči jantarové barvy, u štěňat jasně modré. Uši má Výmarský ohař široké, dlouhé, dosahující až k ústnímu koutku, na konci zaoblené. Tělo s pevným, svalnatým, o něco delším, rovným hřbetem, mohutnou, ale nepříliš širokou hrudí, dosahující k loktům. Končetiny vysoké, nepříliš široce postavené, rovné, šlachovité. Ocas nasazen níže, pod linií zad, tenčí, Výmarským ohařům krátkosrstým se kupíruje na 4 - 4,5 cm. Kohotková výška: Psi : 59 až 70 cm (ideální míry 62-67cm)
Srst:
Krátká, silná, hustá, většinou bez podsady. Barva :
Stříbrná, srnčí hněď nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny.Chování a charakter:
Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním nikoliv však nadměrného temperamentu. Výmarák je ostražitý, nebojácný, s velkou loveckou vášní. Výmarský ohař je výborný hlídač s nosem pozoruhodné kvality. Je to ohař ostrý na škodnou (kočka) a dravou zvěř, ostražitý, ale ne agresivní. Spolehlivý ve vystavování, na stopě a ve vodě. Výmarský ohař má pozoruhodný sklon k práci po ráně. Je ostřejší než většina ostatních ohařů. Vyniká inteligencí a dobře se cvičí. Je to pes velmi fixovaný na člověka, svému pánu je oddán a potřebuje jeho společnost.Výmarský ohař potřebuje hodně pohybu (minimálně 3 hodiny denně) a vhodné zaměstnání, nejlépe při lovu je však schopen i služebního výcviku. Výmarák je statný pes, od štěněte potřebuje pevně vést. Výmarský ohař žije asi dvanáct let, to znamená dvanáct let péče, dvanáct let procházek, dvanáct let výcviku, dvanáct let krmení, dvanáct let lásky a společnosti. Ale stojí to za to a hlavně jste na to dva. Něco málo z historie Výmarští ohaři, kteří tehdy měli ještě hodně krve tzv. vodicích psů, byli chováni již v první třetině 19. století na výmarském dvoře.V polovině století (tedy před počátkem čistokrevného chovu) spočíval chov psů téměř výhradně v rukou myslivců z povolání a lesníků především v okolí Výmaru a v Duryňsku. Následně byli Výmarští ohaři kříženi s Křepeláky. Od roku 1890 bylo plemeno Výmarský ohař chováno plánovitě a vedeno v plemenné knize. Vedle krátkosrstého Výmarského ohaře se již před přelomem století začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, v podstatě bez příměsi jiných plemen.
Více informací o Výmarském ohaři získáte na stránkách klubu: www.weimaraner-club.cz
|
